Rozhledna Dobrá Voda 862 m

Autem dojedeme do Horní Plané, zaparkujeme na náměstí. 

Vystoupáme okolo kostela sv. Markéty, který horní prostor náměstí uzavírá, a pokračujeme po vyznačené trase naučné stezky Adalberta Stiftera. Nad kostelem návštěvník mine mateřskou školu a již vstupuje do prostor areálu kde ho záhy obklopí náruč udržovaného lesoparku, pojmenovaném rovněž po slavném místním rodákovi česko-rakouském spisovateli, malíři a pedagogovi Adalbertu Stifterovi. Dominantou vrchu Dobrá Voda je kovová rozhledna ve tvaru karafy, která svým tvarem připomíná sklářskou historii kraje. Leží v nadmořské výšce 862 m. n. m. a nabízí neokoukané pohledy Šumavy, Lipenského jezera či Alp. Má tři podlaží, to horní ve výšce 32 metrů, nižší ve výšce 26 metrů. Celková výška rozhledny je 37 metrů a vede na ni 169 schodů.

48.7725000N, 14.0326631E

Lipno – přívoz Horní Planá 725 m

Od Infocentra na náměstí v Horní Plané se vydejte směrem dolů po náměstí k Lipnu, k přívozu v Horní Plané

Nadmořská výška 725 m n.m. Vodní nádrž Lipno se nachází na horním toku Vltavy, na hranici NP a CHKO Šumava. Vznikla zatopením vltavského údolí s mnoha mokřinami, rašeliništi, poli a vesnicemi. Přehrada je napuštěna od roku 1958 a jde o největší vodní plochou na území ČR. Má délku 44 km a šířku přes 10 km. V současné době je hladina jezera rájem pro milovníky vody, vodních sportů a rybáře.

N48°45.634′ E014°01.285′

Moldaublick 1022 m

Autem, na kole nebo pěšky se vydáme přívozem do Bližší Lhoty, přes přechod Zadní Zvonková dojedeme do sportovního areálu Schöneben. Pěšky nebo na kole se vydáme na rozhlednu Moldaublick. (česky Vltavská vyhlídka) je rozhledna na severovýchodním svahu hory Sulzberg (1041 m n.m.) na území hornorakouské obce Ulrichsberg v okresu Rohrbach, 1 km od rakousko-české státní hranice (u Zadní Zvonkové). Nachází se v rakouské části Šumavy (Böhmerwald) a otevírá se z ní pohled především na českou stranu – na vodní nádrž Lipno a okolí (Horní Planá, Černá v Pošumaví, Vítkův kámen, Hochficht, Sternstein) i na vzdálenější Boubín či Kleť.

Kovová rozhledna byla postavena v roce 1967, má výšku 24 m a vede na ní 137 schodů. Je otevřená od dubna do listopadu. K rozhledně vedou turistické a lyžařské trasy, které ji spojují s dalšími turistickými místy v okolí (Schwarzenberský plavební kanál, Bärenstein a Plechý). Na opačné straně Sulzbergu, 2,5 km od Moldaublicku, byla v roce 2009 otevřena rozhledna Alpenblick.

N 48°42.178′ E 013°58.307′

Rybník Olšina 732 m

Od Infocentra na náměstí v Horní Plané pěšky nebo na kole se vydejte směr vesnička Hodňov a odtud k rybníku Olšina.

Rybník „Olšina“ byl pravděpodobně založen r. 1370 zlatokorunskými cisterciáky a je tak nejstarším a nejvýše položeným chovným rybníkem v Čechách. Hráz rybníka je sypaná o výšce 6,40 m a délce 400 m, vlastní vodní plocha je 120 ha. Okolo r. 1790 došlo k protržení hráze. Voda strhávala domy a vzala si mnoho lidských životů. Na tehdejší dobu to byla velká katastrofa, která způsobila záplavovou vlnu, rybník byl tehdy nazýván „vrahem až k Praze“. Na místě protržení hráze, které je patrné dodnes, stojí historická bašta.

N 48°46.707′ E 014°06.093′

Plechý 1378 m

Vlakem dojedeme do Nové Pece. Odtud pokračujeme po zelené stezce do Staré Pece- Lázu ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Odtud jdeme dále kolem kiosku Říjiště, pozvolna stoupáme k jezerní stezce. Po ní začínáme stoupat až k okraji Kamenného moře, které je čelní morénou Plešného jezera. Po jejím zdolání se nám otevře pohled na jezero. Od Plešného jezera vystoupáme po značené turistické cestě až na vrchol. Plechý (německy Plöckenstein) je 1378 m vysoká hora Šumavy ležící na česko−rakouské hranici. Je pátým nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje a nejvyšším vrcholem Šumavy. Plechý je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Nového Údolí do Zadní Zvonkové. Na této trase leží další vrcholy vyšší 1300 m n.m. – Třístoličník, Trojmezná a Smrčina. Plechý je v 1. zóně Národního parku Šumava.

N48°46.279′ E013°51.437′

Smrčina 1338 m

Z Horní Plané přejedeme převozem do Bližší Lhoty. Po cyklostezce č. 1020 dojdeme do Přední Zvonkové a odtud pokračujeme po červené na vrchol Smrčina – německy Hochficht.

Vrchol je součástí I. zóny NP Šumava.Výstup na Smrčinu můžeme spojit s celodenní hřebenovou túrou přes Plechý, Trojmeznou a Třístoličník do Nového údolí. Na rakouské straně je vybudován sjezdový areál se sedačkovou lanovkou a vleky, mimo alpskou oblast prý nejlepší lyžování v Rakousku.

N 48°44.224′ E 013°55.255′

Třístoličník 1311 m

Vlakem dojedeme do Nového Údolí , odtud se vydáme po červené stezce až na Třístoličník. Podle legendy se na třech kamenných stolcích scházeli panovníci tří zemí.

Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m n.m. dosahuje na severu hřbetu Hochstein, pod nímž se nachází Bischof-Neumann-Kapelle z roku 1980. Skalní skupina Dreisesselfels na jihu má nadmořskou výšku 1311 m. Z ní je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy. O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde. U Dreisesselfels stojí horská chataBerggasthof Dreisessel s restaurací. Na českém území je nejvyšší bod roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n.m.

N 48°46.858′ E013°48.221′

Špičák 1221 m

Východiskem je bývalá osada Maňávka, odkud se vydáte po modré turistickéznačce na Špičák. Cílem je lovecká chata, vlastní razítko se nachází cca 50 m pod chatou u hlavní cesty.

Samotný Špičák je výrazný suk 4 km severně od Perneku. Má protáhlý asymetrický hřbet s plochým vrcholem a příkrými svahy. Četné skalní útvary, sutě a suťová pole jsou na hřbetu i na svazích. Na východním svahu je náznak stržové eroze a je zalesněn smrčinou.

N48°48.843′ E 014°01.737′